Proč hra na odplenkování: krátká, klidná a bez odměn

Proč jsem se rozhodla pro hru

Děti ve dvou až čtyřech letech se učí hrou a napodobováním. Cesta na záchod má spoustu malých kroků: poznat, že se chce čůrat, nechat hraní, dojít, stáhnout kalhoty, sednout si, spláchnout a umýt ruce. Ve hře si je dítě vyzkouší s postavičkou a kamarádem, v klidu, beze spěchu a bez toho, aby ho někdo hodnotil. Když pak přijde na řadu opravdový nočník, zná tu cestu už z hraní.

Výzkum o tom, jak se malé děti učí z aplikací, popisuje čtyři věci, které učení pomáhají: dítě při hře přemýšlí, nic ho zbytečně neruší, obsah souvisí s jeho vlastním životem a je u toho někdo blízký. Na těch čtyřech věcech hra stojí.

Obrazovkám se nevyhneme, tak ať dítěti něco dají

Jsem proti tomu, aby děti ve dvou až čtyřech letech trávily u obrazovek hodiny. Zároveň vím, že v dnešním světě se jim úplně vyhnout nedá. Vašemu dítěti čas u obrazovky přidávat nechci. Chci, aby těch pár minut mělo smysl.

Světová zdravotnická organizace doporučuje dětem od 2 do 4 let nejvýš hodinu u obrazovky denně, a čím méně, tím lépe. Americká akademie pediatrů radí totéž a přidává dvě věci: vybírat kvalitní obsah a dívat se spolu s dítětem.

Proč jsou hry tak krátké

Každá hra trvá pár minut a procvičuje jednu věc. Nic se v ní neděje jen proto, aby dítě u obrazovky vydrželo déle. Hra se točí dokola, dokud to nezastavíte: ťuknete na ∞ pod reproduktorem, hra dohraje kolo a v klidu se zastaví. Kdy se končí, rozhodujete vy.

Pro dvouleté i čtyřleté dítě

Hru hraje dvouleté dítě, které ještě neumí číst a má malé prstíky, i čtyřleté, které chce všechno zkusit samo. Musela jsem myslet na obě. Proto se všechno ovládá ťuknutím na velká místa a na dítě mluví obraz, zvuk a gesto. Číst nic nemusí. Kamarád ve hře mluví tělem, takže hru dítě pochopí v každém jazyce. Čtyřleté dítě si ve stejné hře zkusí víc: vede kamaráda na nočník, balí batoh na výlet, zpívá stromu.

Hra je interaktivní a kromě ťukání se v ní fouká, zpívá, brouká i mluví. Dítě foukne a pampeliška se rozletí, zabrouká a strom rozkvete, řekne „plup“ a z jeho dechu jsou bubliny. Foukání a broukání jsou dechová cvičení, jaká s dětmi dělají i logopedi: dítě se při nich učí dlouhý, klidný výdech. Na nočníku pomáhá tělu povolit a hodí se i ve chvíli, kdy se dítě potřebuje zklidnit. Zpívání navíc učí rytmus řeči, jak rodičům radí i americká asociace logopedů (ASHA).

Žádné body, odměny ani prohra

Ve hře nejsou body, hvězdičky, nálepky, úrovně k odemčení ani časomíra. Nic nebliká a nic nepadá z nebe za odměnu. Když se něco nepovede, nic se nestane a zkouší se znovu. Dítě dostane pochvalu za snahu a odměnou je, že to jde samo.

Hodně her pro malé děti je postavených tak, aby dítě udržely u obrazovky co nejdéle. Studie z roku 2022 prošla aplikace, které hrají děti od 3 do 5 let, a jen každá pátá byla bez manipulativních triků, jako je smutná postavička, když chce dítě odejít, odpočet času nebo lákadla ke hraní déle a k nákupům. Chtěla jsem hru bez umělého vyvolávání dopaminu, od které dítě v klidu odejde.

Klidné hry bez křiku a násilí

Ve hře nikdo nekřičí, nikdo se nepere, nic nestraší a nikam se nespěchá. Obraz je jednoduchý a nestřídá se každých pár vteřin. Barvy jsou měkké a pohyb pomalý. Když kolo skončí, hra se zklidní.

V jedné studii stačilo čtyřletým dětem devět minut rychlé kreslené grotesky a hned potom hůř zvládaly úkoly na pozornost a sebeovládání než děti, které se dívaly na klidný pořad nebo kreslily.

Hudba, kterou vydržíte i vy

Hudbu jsem vybírala tak, aby byla klidná a abyste ji vydrželi poslouchat i vy, když hru slyšíte podesáté. Ztlumit ji jde jedním ťuknutím. Hry, které poslouchají dech a zpěv, jsou schválně bez hudby, aby mikrofon slyšel dítě.

Pro dítě hra, pro vás rady a videa

Hru jsem propojila tak, aby se u ní učilo dítě i vy. Dítě si hraje a vy u každé hry najdete vysvětlení: co se procvičuje, proč a co dělat doma. K tomu krátká videa na YouTube, každé kolem dvou minut, kvíz připravenosti na nočník a poctivé srovnání metod odplenkování.

Části pro rodiče jsou schované za kroužkem, který se musí chvíli podržet, takže se dítě neodťuká na YouTube ani do nastavení. Hra umí mluvit i vaším hlasem: nahrajete pár vět a hra je dítěti přehraje. Nahrávky zůstávají jen ve vašem telefonu (soukromí).

Co ve hře je

• Domeček. Přestat si hrát a jít: dítě staví věž z kostek, vy podržíte „zavolat“ a ozve se váš nahraný hlas.
• Koupelna. Cesta na záchodě po krocích: stáhnout kalhotky, sednout si, obléct se, spláchnout a umýt ruce.
• Kuchyň a bříško. Poznat, že se chce čůrat: dítě dává postavičce pít a vidí, jak se měchýř plní jako balonek.
• Noc. Nebát se tmy a v noci dojít na nočník po světýlkách.
• Kamarád na nočník. Tentokrát vede dítě: pozná, že plyšák potřebuje čůrat, a dovede ho na nočník.
• Na nočníku doma. Klidně sedět na opravdovém nočníku: telefon stojí před dítětem a postavička sedí s ním.
• Na výletě. Cizí záchod a hlučný sušák: dítě si sušák pustí samo, nejdřív potichu, pak hlasitěji.
• Zahrada: Zpívající strom. Dokud dítě zpívá nebo brouká, strom raší, kvete a nese jablka.
• Zahrada: Pampeliška. Dlouhý pomalý výdech: semínka letí přes louku, a kde dopadnou, vyroste kytka.
• Zahrada: Světlušky. V lese je tma a kamarád se bojí: když dítě brouká, světlušky rozsvítí cestičku k domečku s nočníkem.

Další klidné hry v Zahradě postupně přibývají.

Kdo za hrou stojí

Jsem Zdeny, v amsterdamských školkách mi děti říkají Juf Zdeni. Nejsem pediatr ani dětská psycholožka. Když dítě bolí, zadržuje stolici nebo se odplenkování dlouho nedaří, poraďte se s dětským lékařem. Hru i rady dělám sama, zdarma, bez reklam a bez sledovacích kódů. Víc o mně.